Tento standard je definován také jako „zelená kniha“ (Green Book). Otcem CD-i je společnost Philips. Tento lisovaný formát je určen pro přehrávání dat na počítači, či na přehrávači s podporou CD-i připojenému k TV. Přehrávače CD-i byly výrazně dražší, jelikož byly podstatně složitější. Obsahovali totiž CPU, video a audio řadiče a paměť. Takový přehrávač se již neobešel ani bez operačního systému. Díky tomu už na CD-i přehrávači bylo možné spouštět různé hry.
Na CD-i disk lze uložit až dvě a půl hodiny hudby v CD kvalitě, nebo 10 hodin stereo vysílání v kvalitě AM. K dispozici jsou celkem 4 různé stupně zvukové kvality. Tento disk může obsahovat až 16 paralelních zvukových stop, každá tedy může být v jiném jazyce. Pro video existují čtyři vrstvy – statická a tři dynamické. První přehrávač tohoto formátu se objevil v roce 1991 ale formát byl navrhnut již v roce 1986.
