Mezi výhody tohoto formátu nepatří pouze nižší licenční podmínky, ceny médií DVD-R a DVD+R jsou v současné době srovnatelné. Jsou zde i jiné výhody, jako je například možnost změnit booktype na DVD-ROM. Díky tomu se disk nehlásí jako DVD+R, ale jako DVD-ROM. To může mít pozitivní vliv na kompatibilitu s některými mechanikami, především starší mechaniky měli se čtením DVD+R problémy. Další nespornou výhodou je možnost nechat disk po zápise otevřený. To lze samozřejmě i u DVD-R. Ovšem u DVD-R je možné, že systém neuvidí zapsaná data. Pokud tomu tak je, lze použít různé programy pro přečtení těchto dat, nebo disk uzavřít. U DVD+R jsou všechna data vidět i když není disk uzavřen.
Dalším plusem pro tento formát by měla být lepší přesnost čtení dat při vyšších rychlostech a lepší oprava chyb. Tyto údaje jsou těžko měřitelné a tak nelze říci o kolik přesně je v těchto dvou případech DVD+R lepší. Toto médium by si mělo i lépe poradit s přerušovaným záznamem (Loseless Linking). To se může hodit především u stolních DVD rekordérů či DVD kamer.
Tento formát je pod vedením tzv. DVD+RW Alliance, mezi jejíž členy patří například Dell Computer, Hewlett-Packard / Compaq, Philips, Ricoh, Sony, Thomson, Verbatim a Yamaha. Vznik tohoto formátu se datuje k roku 2002, tedy pět let po DVD-R.
